Jsme společenství křesťanů evangelického vyznání z Malé Hané.
říjen 2026
Přečtěte si aktuální číslo sborového listu.
Ke stažení ZDE
Hospodine, oslavujeme tě, že jsi Bůh lásky, který činí veliké věci. Děkujeme ti za div setkání v rozděleném světě.
Děkujeme ti za div smíření ve světě, který myslí na odplatu. Děkujeme ti za div lásky ve světě nenávisti.
Děkujeme za div dobré cesty v bezvýchodných situacích.
Děkujeme za dar světla v našem bloudění.
Děkujeme za div smyslu života v beznadějích.
Prosíme, ať ve všem, čím naši bližní procházejí, je vždy silnější moc života, který nám zjevil a daroval tvůj Syn Ježíš Kristus.
Pane, nauč nás dát tomu, kdo nás prosí
Dát tomu, kdo je bosí
Dát tomu, kdo nás žádá
Dát, kdo má ohnutá záda
Dát, komu v žaludku kručí
aby přijímal rukama bez obručí
Bože, uč nás dávat rodině, ta nás v lásce přežije
Dávat i cizím, staneme se bližním
Dávat i nepříteli, v lásce být víc bdělí
Dávat, prostě jen dávat a nezoufat
Dávat a nastavit dlaně, nastavit srdce a být bohatý tím, co nemám A věřit, že kdo dává, dostává
Od toho, kdo pro sebe nestřádá.
Pane Bože, jsme schopni myslet v lásce na druhé jen proto, že jsi nás ty zamiloval v Kristu Ježíši. A tak prosíme za ty, kdo prožívají bolest těla a zármutek duše, kdo uprostřed životních těžkostí ztratili jistotu o tvé lásce, kdo se lekají toho, čím mají projít v příštích dnech, kdo po trpkých zklamáních nevěří nikomu na světě, kdo v pohodě na tebe nezapomněli a v nepohodě se na tebe nezlobili. Amen
Filipským 2, 14-15: „V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět.“ Bible si umí všímat krásy hvězd. Hvězdy jsou nádherné Boží dílo, o kterém sám Hospodin ve zvěstné zprávě o stvoření poví, že je to dobré (kij tov). To znamená, že v tom není nic špatného, nic pokaženého. Je to něco, nač stojí za to se koukat, je to potěcha očí, srdce a života. Filosof Immanuel Kant to skvěle vystihl, když ho v úžas uvádělo hvězdné nebe nad hlavou plně s ním souhlasím, trochu však váhám s obdivem mravního zákona v člověku, který - stejně jako ty hvězdy - vzbuzoval Kantův úžas… No, zpět k biblickým hvězdám. Někdy se hvězdy stávají velmi vhodným námětem k metaforám. V Abrahamově příběhu obraz množství nebeských hvězd poslouží jako příklad nesčetného množství zaslíbeného potomstva, které vzejde z Abrahamova syna Izáka, jehož obětování Hospodin radikálně odmítl. (Gn 22, 17)
V 1. Moj v 37. kapitole v 9. verši čteme, že se Jákobovu synu Josefovi zdál sen, kde jedenáct hvězd znázorňovalo jedenáct Josefových bratrů, slunce a měsíc pak jeho otce a matku. A celé toto nebeské hejno se Josefovi klanělo.
A snad úplně nejvýznamnější obraz hvězdy se objevuje ve Starém zákoně ve vyprávění o Bileámovi, muži jasnozřivém, slyšícím řeč Boží, který míval vidění a odkryté oči, když upadal do vytržení. Bileám prorokoval moábskému králi Balákovi, jenž chtěl uškodit Izraelcům, toto: „Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba,
povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába…Panovat bude ten, jenž vzejde z Jákoba.“ (Nu 24, 17. 19.) Zde je hvězda jasným symbolem mesiášského krále, a to nemůže přeslechnout nikdo, kdo dočte Bibli až k poslední kapitole Zjevení po verš 16.: „Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní.“
Do novozákonních dějů nás hned a rychle na začátku uvede betlémská hvězda, kterou spatřit zrakem víry znamená zaradovat se velikou radostí. Tato hvězda, misionářka chaldejských mágů –(astrologů) hvězdopravců - poslušně zůstane stát nad místem, kde se narodil Josefovi a Marii syn, který vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.
Pestrá a hvězdnými znameními se hemžící je literatura apokalyptická, zvláště mimo biblická, nekanonická. Ale i menší části novozákonních evangelií sledují dění mezi nebeskými tělesy a znamení na měsíci a hvězdách. Vždycky ovšem velice opatrně, střízlivě a v těsné spojitosti se starozákonními proroctvími. Nikde v novém zákoně nedochází k přecenění nebo dokonce k idolatrickému (modloslužebnému) vypreparování těchto nebeských znamení ze souvislosti dobré zprávy o spasení v Ježíši Kristu ukřižovaném a vzkříšeném.
Tohle nebezpečí zbožštění hvězd je však velmi reálné a až příliš časté a dnes znovu aktuální. Proto ne vždycky hvězdy představují v Bibli krásu a dobrý příslib. Jeden příklad za všechny. V listu Judově ve verši 13. se říká o těch, kdo jsou úskalím či poskvrnou bratrského křesťanského stolování, že jsou: „ jako bludné hvězdy, jimž na věky je připravena nejčernější tma.“ Hvězdy totiž byly ve starověku pokládány za silné -někdy dokonce nebezpečné- nebeské mocnosti, nadané božskými schopnostmi, které zasahují do osudů člověka, nebo jeho osud přímo diktují. Astrologické umění bylo velmi vážené zvláště v Babylonii. Odtamtud pochází i dnes oblíbený zvěrokruh, hvězdná obloha rozdělená do řady zvláštních obrazců. Podle kterých se prý dá zjistit, co údajně člověka čeká a nemine. Podobně jako dnes i ve starozákonním Izraeli byly tyto magické věštecké praktiky oblíbené. Snad jen s tím malým rozdílem, že dnes hvězdy za božstva nepovažujeme, ale stejně ochotně se jimi mnozí dávají ovládat. Falešní prorokové často odváděli boží lid od Hospodinova slova k marnému doufání v nebeská tělesa. Tuto fatální fascinaci hvězdami Starý zákon radikálně odmítá. „Velice se tedy střezte… abys nepovznášel své zraky k nebesům, a když bys viděl slunce, měsíc a hvězdy, všechen nebeský zástup, nedal se svést a neklaněl se jim a nesloužil tomu, co dal Hospodin, tvůj Bůh, jako podíl všem národům pod celým nebem.“(Dt 4, 19)
Zcela zásadně proměňuje postoj člověka ke hvězdám zmínka ve stvořitelské zprávě v 1. Moj 1, 14-18: „ I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci. Budou na znamení časů, dnů a let… Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci, učinil i hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy…“ Tak tedy žádné mocné ani božské bytosti, které ovlivňují lidský život, ale pouhé lucerny, lampy umístěné na nebeskou klenbu. Mytologický strach z nich není opodstatněný, devótní úcta ke hvězdám představuje nesmyslnou záměnu stvoření za stvořitele, řídit se jimi je omyl a otroctví, chápeš to, člověče? Podle žalmu 147 je to Bůh, kdo určuje počet hvězd a každou povolává jménem. Hvězdy přijímají Boží příkazy a slouží Bohu i člověku a ne naopak. Naprosto výstižně to říká prorok Jeremiáš: „Dome Izraelský, slyšte slovo, které proti vám promluvil Hospodin…: Neučte se cestě pronárodů a neděste se nebeských znamení, i když se jich děsí pronárody. To, čím se řídí národy, je pouhý přelud…Avšak Hospodin je Bůh pravý. On je Bůh živý a Král věčný.“ (Jr 10, 1-3. 10a)
Sestry a bratři, je mi jasné, že jsem vás teď zahltil množstvím biblických citátů a informací, ve kterých se orientovat není jednoduché, ale myslím, že až teprve teď můžeme konečně nazpět k té Pavlově výzvě: „ V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují tento svět.“
Dopovědět je nutné stručně kde máme svítit: „uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného“, praví se o verš výše. To není Pavlovo láteření a stěžování si na zkažený svět, ale mnohem spíš teologické hodnocení stavu světa či lidstva, jehož součástí jsou právě i ti, kdo uvěřili v Ježíše Krista. Neznamená to, že my jsme ti lepší a ti druzí horší anebo rovnou úplně špatní, že my mezi pokřivené a zvrácené nepatříme. Všichni jsme na tom z Božího pohledu stejně. Jen někteří vědí o tom, že v Kristu je odtud cesta ven k odpuštění, k obnově, spasení a novému stvoření z Boží milosti. A právě ti, kteří to vědí, kteří tomu věří, mají uprostřed všech svítit, jako hvězdy. Co to může znamenat?
Hvězdy jsou stvořeny, aby oddělovaly světlo od tmy. Žijme tak, aby tma nepohltila světlo, aby láska neprohrála s nenávistí, aby dobro nebylo přemoženo zlem, aby spravedlnost nabyla korumpována nespravedlností.
Hvězdy přijímají Boží rozkazy a slouží Bohu. Co ti může dát větší svobodu a radost ze života, než smysluplné naslouchání Božím přikázáním a služba něčemu věčnému.
Hvězdy zvyšují Boží slávu a chválí Hospodina. Podobejme se v tom hvězdám a sviťme do světa tak, aby přibývalo slávy a chvály Boží. Hvězdy jsou znamením Božích nesčetných zaslíbení. Smíme být jako hvězdy a ukazovat si navzájem cestu k zaslíbenému dobrému cíli. Hvězdy odkazují ke Stvořiteli a symbolizují Kristovu svrchovanost. Jsi hvězda Ježíšova, tak vyzařuj jeho jasné světlo svrchované milosti a pravdy. Takové hvězdy jste vy, kteří na sobě nesete jméno Ježíše Krista. To znamená: Nikoli hvězdy na nebeské klenbě ovlivňují tento svět a lidské osudy, ale vy svým životem tento svět proměňujete. Nikoli astrologie a hvězdopravectví pomůže lidem k orientaci ve složitosti života, ale vaše křesťanské svědectví může prosvětlit temnotu lidského bloudění. Nikoli marné utíkání se k zvěrokruhům a nebeským znamením vyvádí z beznaděje, ale to, že (a jak) žijete uprostřed tohoto světa jako Kristovi vyznavači, učedníci a svědkové, otevírá nadějnou cestu všem kolem vás. To je veliké poslání i nevýslovná výsada. Amen.
kázání faráře Ivo Davida
Slavnost Díkčinění za úrodu se bude konat v neděli 11.října 2026 • v Letovicích (ZUŠ) od 8 hodin,
Na všech místech bude vysluhována Večeře Páně. Sbírka neděle Díkčinění je celocírkevně určena na sociální a charitativní pomoc.
Bohoslužby se pravidelně konají v neděli ve Vanovicích v kostele od 9.30 hodin, od listopadu do dubna se scházíme v modlitebně na faře.
V Letovicích se scházíme druhou a čtvrtou neděli v měsíci v ZUŠ v 8.hodin, vstup přímo do sálu z ulice Tyršova.
V Horním Smržově se scházíme 2. neděli v sále na OÚ ve 14. hodin.
V Moravské Chrastové se konají bohoslužby vždy čtvrtou neděli v měsíci v kostele od 14.30 hodin.
V Letovicích v DPS se konají bohoslužby každou druhou a čtvrtou středu v 10 hodin v Ekumenické místnosti a jsou přístupné klientům domova i veřejnosti.
Biblická hodina pro dospělé se bude konat od října do konce března ve Vanovicích na faře každé úterý od 17.30 hodin.
Náboženství pro děti se vyučuje:
Bohoslužby na památku obětí dopravních nehod se budou konat 15. listopadu 2026 v 15 hodin v kostele sv. Prokopa v Letovicích.
Spojeni vírou. Ve spolupráci s katolickou farností Letovice, Církví bratrskou a církví Adventistů sedmého dne se bude konat 6. - 7. listopadu 2026 ekumenické setkání v prostorách Elimu v Letovicích. V pátek večer promluví o strachu David Novák - kazatel Církve bratrské. Na sobotu se připravuje ekumenická bohoslužba, kde David Novák promluví o naději. Viz pozvánka str.10
Nedělní školka pro děti probíhá během bohoslužeb ve Vanovicích na faře. Děti na nedělní školu odchází ze shromáždění před kázáním a na faře jim učitelka NŠ vypráví příběhy z Bible.
Děti společně zpívají křesťanské písně, modlí se a povídají si, mohou si během výkladu malovat a navazovat mezi sebou přátelství. Nedělní škola s vyráběním se koná podle rozpisu pod vedením Pavly Vondálové.
Modlitební průvodce ponese název „Volání duše – emoce v knize Žalmů“ a otevírá prostor, ve kterém se chceme přiblížit k Bohu právě tou bránou, kterou často považujeme za nejméně duchovní – branou vlastních emocí. Žijeme v době, kdy je s emocemi v křesťanském i sekulárním prostředí zacházeno paradoxně. Někde jsou zlehčovány, jinde zbožšťovány. Žalmy nám ukazují třetí cestu: emoce jsou pravdivým hlasem duše, který Bůh slyší, přijímá a proměňuje. Nejsou překážkou modlitby – jsou modlitbou samou. Osm dní, osm emocí, osm žalmů. Začínáme hněvem, který je v církvi často nevyslovený, a končíme radostí, která není naivním přitakáním, ale plodem celé cesty. Mezi tím půjdeme s těmi, kdo se bojí, kdo se cítí opuštění, kdo nemohou dál, kdo se stydí, kdo pláčou a kdo závidí. Půjdeme i s těmi, jimiž jsme my sami – někdy ve všech těchto polohách současně.
V době, kdy úzkost je nejrozšířenější psychickou potíží naší doby, kdy se hněv stal měnou veřejného prostoru, kdy závist živí sociální sítě a kdy mnozí mlčky nesou stud a smutek, můžeme znovu objevit, že žalmista před Boha nepřináší vyhlazenou verzi sebe sama. A že právě tato neuhlazená pravdivost činí ze Žalmů nejintimnější modlitební knihu Písma. Potlačené emoce nezmizí – jen zmizí z dohledu. A co zmizí Bohu z dohledu, nemůže být uzdraveno.
Reforma seniorátů ČCE od 1. ledna 2027 sníží počet seniorátu z 14 na 9. „Nový“ Brněnský seniorát bude mít 19 sborů . Ubudou sbory ve Svitavách a v Moravské Třebové, které přejdou do nového seniorátu pardubického. Přidá se sbor v Jimramově (z původního poličského seniorátu). Zároveň se plánuje sloučení sborů v Dambořicích a v Kloboukách u Brna. Od 1.9.2027 je plánovano sloučení sborů v Olešnici a v Prosetíně.
Nově se upřednostňuje „počet členů s hlasovacím právem“ nad „počtem členů sboru“ bez přívlastku, který je reprezentativnějším ukazatelem. „Hlasovací právo mají členové, kteří plní své povinnosti v církvi a jsou starší 16 let.“ (Církevní zřízení čl. 2 bod 3)
„Staršovstvo zapíše do seznamu členů s hlasovacím právem všechny členy sboru starší 16 let, kteří se činně podílejí na životě sboru, především účastí na jeho bohoslužebných shromážděních nebo jiných aktivitách, a zároveň jsou plátci saláru. Staršovstvo může v odůvodněných případech učinit výjimku a zapsat do seznamu člena, kterému objektivní příčiny brání podílet se na životě sboru nebo platit salár.“ (Jednací a volební řád čl. 5 bod 5)
„Staršovstvo přezkoumá a opraví počátkem každého roku seznam členů s hlasovacím právem a vyloží jej pak nejméně 14 dnů před konáním každého sborového shromáždění k volnému nahlédnutí členům sboru.“ (Jednací a volební řád čl. 5 bod 6)
Zkontrolovali jsme a aktualizovali počet členů s hlasovacím právem tak, aby evidence odpovídala řádům a odrážela co možná nejvěrnější rozložení síly a velikost sboru, co se týče parametru na základě členů.
Počet aktivních členů v evidenci Vanovického sboru činí 354 osob s hlasovacím právem.
Na základě tohoto zjištění přistoupilo staršovstvo k rozhodnutí snížit počet členů staršovstva z nynějších 17 na 13 osob. Na výročním sborovém shromáždění v roce 2027 budeme volit nové staršovstvo.
Počet členů s hlasovacím právem ovlivní v budoucnu také výpočet odvodu seniorátních a církevních repartic.
V podzimních měsících probíhá výběr saláru. Salár můžete odeslat přímo na nový účet sboru, nebo předat bratru či sestře, kteří vás navštěvují se salární listinou a vybírají salár, případně jej složit pokladní vždy po bohoslužbách na faře. Pokud váš celoroční dar církvi (Jeronýmova jednota +salár +dar na potřeby sboru) dosahuje částky 1000 Kč, můžete si v lednu vyzvednout potvrzení o daru církvi a využít jej pro odečet z daní. Jsme vděčni za vaši obětavost, díky které může náš sbor fungovat a sloužit. Nově můžete ke své platbě využít QR kód, stačí jen doplnit částku, kterou chcete darovat.
Děkujeme.
Ivo David, farář , mobil 728 143 334
e-mail: idavid.hustopece@seznam.cz
Daniela Chladilová, pastorační pracovnice a výpomocná kazatelka mobil: 723 033 620, e-mail: dchladilova@seznam.cz
Webové stránky sboru: www.vanovice.evangnet.cz
Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Vanovicích, 679 36 Vanovice 60, e-mail: vanovice@evangnet.cz č.účtu:2002883360/2010